Inspirováni heslem „poručíme větru dešti“ byl po úspěšném vývoji dešťového simulátoru na pražském pracovišti VÚMOP, na Oddělení Pedologie a ochrany půdy, vyvinut v rámci řešení projektu NAZV QJ1330121 „Optimální prostorová struktura větrolamů a jejich vliv na aktuální ztrátu půdy větrnou erozi“ polní simulátor větru. Jedná se o mobilní zařízení skládající se z elektrického ventilátoru, měřící části (tunelu) a odlučovací části (cyklónu). Ventilátor vyvine maximální rychlost 9 m/s, přičemž podmínky na poli jsou dále přiblíženy turbulentním prouděním vháněného vzduchu.

V letošním roce byl dokončen vývoj a byly provedeny první testy na různých půdních typech. V terénu je kromě sedimentu hodnocena také drsnost povrchu za pomoci 3D analýzy. Přístroj tedy dokáže zjistit reálnou ztrátu půdy při dané rychlosti. Jsou zjišťovány vztahy mezi charakterem půdy (zrnitost, vlhkost, stabilita půdní struktury) a charakterem sedimentu, resp. vztahy mezi drsností povrchu a odnosem půdy. Doufáme, že výsledky řešení projektu přispějí k získání reálné představy o ztrátě půdy větrnou erozí a přispěje tak k realizaci opatření proti větrné erozi v krajině.

Bližší informace podáme na pedologievumop■cz (subject: Simulator%20vetru)

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy společně s partnery Výzkumným ústavem rostlinné výroby, Výzkumným ústavem bramborářským a firmou P&L řešili od roku 2012 grantový projekt TAČR TA02021392 „Nové postupy v pěstebních technologiích okopanin šetrné k životnímu prostředí“. Hlavním cílem projektu bylo navrhnout vhodné půdoochranné technologie pro pěstování brambor a cukrové řepy založené na vývoji nových pracovních orgánů pro zpracování půdy a aplikaci hnojiv.

V letošním roce byl tento projekt úspěšně ukončen, o čemž svědčí i získaná cena ZLATÝ KLAS na mezinárodní výstavě ZEMĚ ŽIVITELKA. 

Řešitelský kolektiv zde představil v projektu vyvinuté Půdoochranné pakety k sazečům brambor s protierozní úpravou hrůbků a brázd. Půdoochranné pakety, aktuálně řeší technologii pro půdoochranné pěstování brambor s odkameněním na mírně svažitých pozemcích dle závazných standardů správné zemědělské praxe (DZES 5). Pakety vytváří nový tvar a velikost hrůbků, který v kombinaci s vymělčením a zúžením nekolejové brázdy, důlkováním a hrázkováním, významně zlepšuje zadržení srážkových vod, zpomaluje povrchový odtok a omezuje riziko vodní eroze. To vše přispívá k stabilizaci vláhových podmínek, k vyššímu využití živin a stabilizaci výnosů hlíz zejména v sušších letech. Zařízení je chráněno 9 průmyslovými a jedním užitným vzorem.

Samotné ocenění je pro řešitelský kolektiv velkou poctou. Zároveň jsme však rádi, že naše půdoochranné technologie neoslovily pouze odbornou komisi, ale i samotné zemědělce, pro které jsme je navrhovali.

Právě jsme dokončili druhé upravené vydání velice žádané publikace. Naším cílem bylo pomoci vlastníkům a pachtýřům navázat takové vztahy, aby péče opůdu a hospodaření na ní zajistilo její odpovídající vlastnosti i pro další generace.

Plný text najdete v našem knihovním katalogu

Ačkoli celková retenční kapacita zemědělských půd v ČR (schopnost zadržovat vodu) činí 8 400 000 000 m³ vody, ve skutečnosti udrží tato půda jen 5 040 000 000 m³. Snížená schopnost krajiny zadržovat vodu je dána především špatným hospodařením, poškozením půdy vodní a větrnou erozí, nadměrným utužením půdy a ztrátou biologické aktivity půd. Pokud by se ale do půdy vrátila organická hmota a hospodařící zemědělci by využívali doporučované půdoochranné technologie, mohla by se současná situace poměrně rychle změnit.

Podle našich propočtů by se jen v průběhu jednoho roku zvýšila schopnost zemědělské půdy v ČR zadržovat vodu o více než miliardu m³ vody, konkrétně na 6 500 000 000 m³. Do tří let by pak dále vzrostla o 300 milionů m³ a do deseti let by byla zemědělská půdy v ČR schopna zadržet přes sedm miliard m³ vody, tedy 7 100 000 000 m³.

Foto © Ing. Martin Lípa 

Pokud je půda v dobrém stavu, může účinně regulovat odtok vody z krajiny a tlumit jak rizika dopadů povodní, tak rizika nadměrného sucha. Jeden hektar hluboké černozemě může zadržet až 3 500 m³ vody. Půdy, i když nejde zdaleka vždy o černozemě, přitom v ČR nestále ubývá. Podle statistik našeho ústavu ubylo u nás od roku 1937 celkem 800 000 hektarů zemědělské půdy, v posledních letech ubývá až 15 hektarů půdy denně. Bohužel jde často o půdy kvalitní, v blízkosti měst a v nivách řek, která ovšem následně není využita k zemědělskému hospodaření, ale ke stavebním účelům. Schopnost zadržet vodu je v případě pokrytí původně zemědělské půdy nepropustnými povrchy nulová.