Koncepce rozvoje ústavu

Integrovaná ochrana půdy, vody a krajiny

Předmětem a cílem koncepce rozvoje výzkumné organizace VÚMOP, v.v.i. je podpora stěžejních vědních oborů, kterými jsou ochrana půdy, vody a krajiny. Podpora rozvoje významně přispívá k rozvoji uvedených vědních oborů na úrovni „badatelského“ výzkumu, kdy poznatky z této činnosti jsou dále uplatňovány v oblasti aplikovaného výzkumu, případně vývoje. Tvorba aplikovaných výsledků, směřující do oblasti zemědělské praxe, případně oblastí státní správy, musí vycházet i z poznatků výzkumu, který má charakter výzkumu základního. Uvedené poznatky jsou dále rozvíjeny prostřednictvím programové podpory, která má zpravidla charakter výzkumu aplikovaného. Z tohoto pohledu je nutno považovat oblast podpory rozvoje VO za stěžejní.

Dlouhodobá koncepce rozvoje na období let 2018–2022 je ke stažení v pdf.

 

Základní směry rozvoje výzkumné instituce

Ochrana a zachování funkcí půdy v závislosti na míře její degradace akcelerované změnou klimatu

Půda je jedním z nejdůležitějších a velmi těžko obnovitelných přírodních zdrojů. Její ochrana je dlouhodobou koncepční náplní VÚMOP, v.v.i. Definování příčin a faktorů její degradace a vypracování podmínek ochrany proti jednotlivým způsobům degradace půdy bude i v budoucím období odbornou náplní instituce.

Degradace půdy kontaminací rizikovými prvky a perzistentními organickými polutanty 

Směr navazuje na dlouhodobě řešenou problematiku ve VÚMOP, v.v.i. Zátěž jednotlivých složek životního prostředí, kam se prioritně řadí půda, rizikovými látkami, je jedním z rychle se rozvíjejících oborů výzkumu. VÚMOP, v.v.i dosáhl v dané oblasti mnoha kvalitních výsledků nejenom v oblasti publikační, ale také v oblasti aplikací výsledků do legislativních předpisů, certifikovaných metodik a map a oblasti osvěty.

Ochrana vod z pohledu udržitelného využití krajiny a klimatické změny

Potřeba komplexně pojatého výzkumu ochrany množství i kvality vod vychází ze současného stavu využívání krajiny a vodních zdrojů, ve světle předpokládaných klimatických změn, kdy způsob využití krajiny a očekávané klimatické změny mají a budou mít značný vliv na tvorbu kvality a množství vody. Poznání a popis procesů, které ovlivňují uvedené vazby v různých časoprostorových měřítcích, je nezbytné pro formulaci vhodných způsobů managementu krajiny, které povedou k minimalizaci projevů negativních či extrémních hydrologických a hydrochemických parametrů vodních útvarů.

Jedním z klíčových faktorů, ovlivňujících kvalitu vod a jejich množství, je na státní úrovni zemědělská politika. V jejím důsledku je v současné době v ČR preferována kvantita a způsob zemědělské produkce před ochranou přírodních zdrojů. Opakované pěstování určitých plodin na stejných plochách, minimální vstupy organické hmoty do půdy a nezohlednění půdních a morfologických podmínek lokalit při zemědělském hospodaření často vedou ke snížené schopnosti půdy poutat vodu a živiny, její větší erozní ohroženosti a v důsledku toho ke zhoršování jakosti souvisejících stojatých i tekoucích vod. Z hlediska zvyšující se průměrné roční teploty a rozkolísanosti srážko-odtokového režimu v posledním období bude patrně stále více docházet k negativním změnám z hlediska rovnováhy hydrologického režimu povodí a jakosti vod. Kvalita vod není ohrožena jenom živinami, ale také látkami na ochranu rostlin či v poslední době stále více tzv. mikropolutanty, ze skupiny farmak či léčiv.

Řešení ochrany půdy, vody a krajiny prostřednictvím pozemkových úprav v souvislosti s územním plánováním 

Oddělení pozemkových úprav a využití krajiny se v minulých letech soustředilo především na vědní obory související s rozvojem poznání v oblasti zkvalitnění procesu pozemkových úprav (PÚ) a územního plánování (ÚP) prostřednictvím komplexního zhodnocení ukončených PÚ a ÚP a jejich vlivu na okolní krajinu, včetně ekonomického přínosu. V rámci ukončeného výzkumného záměru MZE (2009 – 2013) byly zjištěny nedostatky v procesu územního plánování a pozemkových úprav, a to především v nedostatečné integritě těchto dvou oborů a nedostatečnému koncepčnímu přístupu k ochraně půdy, vody, krajiny. Nově navrhovaná ochranná opatření by měla směřovat ke komplexnímu přístupu, neboť všechny přírodní složky krajiny spolu velice těsně souvisí. Výzkumným směrem oddělení je práce na zajištění větší integrace ochrany půdy, vody, krajiny v územně plánovacích dokumentacích.

S ochranou půdy, vody a krajiny úzce souvisí problematika vodní a větrné eroze. V rámci územně plánovacích dokumentací je nutno tuto problematiku řešit a navrhovat vhodná ochranná opatření. V důsledku klimatické změny dochází ke změně a vývoji působících faktorů na tyto přírodní procesy. Jak v posunu fenologických charakteristik polních plodin, tak ke změně průběhu příčinných srážek a nárůstu extrémních srážkoodtokových jevů. Směrem výzkumného rozvoje oddělení je zkoumat ovlivnění faktorů působících na procesy vzniku eroze, výzkum v oblasti vzniku a kvantifikace eroze z tání sněhu, a výzkum transportu sedimentů v malých povodích za účelem evaluace kontaminace vod a sedimentace v retenčních nádržích. V rámci PÚ a ÚP jsou tyto nádrže často budovány bez dalších souvislostí – bez celkového funkčního systému protierozní a protipovodňové ochrany, což vede k zanášení těchto retenčních nádrží, eliminaci jejich funkce a nezbytným finančním intervencím ze strany vlastníka – převážně obce.

Účinný transfer výsledků vědy a výzkumu

Nedílnou součástí aplikovaného výzkumu je podpora transferu výsledků k uživateli a jejich užití. Oblast transferu a užití výsledků současně představuje i zpětnou vazbu, nutnou pro formulování témat budoucího řešení problémů agrárního sektoru výzkumnými metodami. Tuto oblast Reforma VaV považuje za rozhodující; na jejím základě definuje excelenci v oblasti zemědělského aplikovaného VaV. Nedílnou součástí transferu je i rozvinutá informační infrastruktura podpory transferu a soustava informací pro širokou, nejen odbornou veřejnost, které jsou dostupné veškeré informace o dopadech užití výsledků vně uživatelské sféry.