Komplexní průzkum půd byl unikátním počinem, kdy v letech 1961-1971 došlo k průzkumu vlastností zemědělských půd na území celé ČSSR. Šlo o nejpodrobnější a v tomto rozsahu již nezopakovaný výzkum zemědělských půd na našem území. Celkově se jednalo o práci stovek pedologů, agronomů, techniků, vědeckých pracovníků, laborantů a dalších odborníků. Samotný průzkum koordinoval a metodicky řídil Sektor půdoznalství Ústředního výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni pod vedením ředitele RNDr. Jana Němečka, CSc.

Průzkum na území českých krajů prováděla Expediční skupina pro průzkum půd (pozdější Ústav pro zemědělský průzkum půd), což byla organizace začleněná do struktury České akademie zemědělské. Na Slovensku byla řízením a koordinací průzkumu pověřena  Laboratoř půdoznalství v Bratislavě, kde byl v té době ředitelem Ing. Juraj Hraško, CSc.

V rámci průzkumu bylo  vykopáno a půdoznalci vyhodnoceno přibližně 700 000 základních sond na celkové ploše 7,2 milionů ha zkoumané plochy půdy ČSSR a bylo provedeno asi 2 miliony půdních rozborů.  Na území dnešní ČR byl průzkum proveden na ploše 4 451 317 ha zemědělské půdy. Bylo vyhodnoceno 352 908 základních sond, 36 735 výběrových a 1 100 sond speciálních. Většina odebraných vzorků půdy speciálních sond je dodnes uchována v archivu našeho Ústavu v Praze a v Bratislavě ve Výskumnom ústavu pôdoznalectva a ochrany pôdy pro slovenskou část.

Průzkum byl prováděn podle jednotné metodiky, kdy tato metodika byla v průběhu průzkumu dvakrát upravována. 85 % zemědělského fondu ČR bylo zpracováno při hustotě zhruba 12 ha/sondu. Pro představu, jeden pracovník měl při této hustotě zpracovat 260 ha týdně (22 sond/týdně).

Kromě samotných polních půdních záznamů jednotlivých sond byly výsledkem mapy sestavitelských originálů v měřítku 1 : 5 000 či 1 : 10 000, a dále kartogramy základních půdních map, kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření a návrhů na opatření ke zvyšování půdní úrodnosti v měřítku 1 : 10 000 a 1 : 50 000. Na konec byly vypracovány průvodní zprávy pro hospodářské obvody (jednotná zemědělská družstva, školní statky, šlechtitelské stanice atp.) a okresy. 

Výsledky KPP se uplatnily jako podklady pro řešení otázek využití, zúrodnění a ochrany půdního fondu a zemědělské produkce. Za celý projekt KPP oba ústavy obdržely státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“.

Z komplexního průzkumu byly v 80. letech odvozeny bonitované půdně ekologické jednotky – BPEJ, které většina lidí dnes zná jako základ pro stanovení cen půdy, tříd ochrany ZPF určující, které pozemky není možno zastavovat,  či jako jeden z podkladů pro vymezení znevýhodněných oblastí - LFA.

V letech 2007-2013 došlo k naskenování podkladů KPP, které v letech 2016-2020 byly převedeny do digitální-strojově čitelné podoby, při které vznikla i KPP wiki. S přípravou podkladů pro digitalizaci pomáhal i Ing. Zdeněk Tomiška, jeden z původních půdoznalců, který byl u KPP na samotném počátku a jehož zkušenosti pomohly při řešení nesrovnalostí různých verzí původních metodik a jejich interpretaci v digitální podobě. Digitalizací KPP se nám otevírají nové možnosti využití těchto jedinečných dat.

Při přípravě článku bylo čerpáno z publikace Komplexní průzkum zemědělských půd, Skalský a Vopravil (eds.), kterou při příležitosti Mezinárodního roku půdy vydal ve spolupráci v roce 2014 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. a Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum – Výskumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy.

Pracovníci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. ve spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity v Praze úspěšně navázali na dokončenou digitalizaci výstupů Komplexního průzkumu půd (KPP) a představili zatím nejpodrobnější dostupné mapy půdních vlastností zemědělských půd ČR. Díky zvládnutí moderních pedologických metod a metod strojového učení, bylo možné kombinací archivních dat KPP, aktuálních pedologických dat  a dat odvozených z digitálního modelu terénu či satelitních snímků vytvořit mapovou sadu, která najde využití v mnoha oblastech.

Na tvorbu detailních map půdních vlastností popisujících aktuální stav půdního pokryvu ČR cílil výzkumný projekt podpořený Ministerstvem zemědělství ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017-2025 ZEMĚ, zaštítěný oddělením prostorových informací. Využito bylo jak archivních podkladů, zejména z nedávno zdigitalizovaných dat KPP, tak i širokého spektra aktuálních půdních dat a dalších podpůrných prostředků (včetně satelitních dat dálkového průzkumu Země z evropského programu Copernicus nebo například nejnovějšího digitálního modelu terénu ČR). Dostupnost široké škály digitálních dat umožnila jejich zpracování pokročilými statistickými metodami digitálního mapování půd s využitím nástrojů strojového učení.

Mozaika holých půd ze satelitních dat družice Sentinel-2

Byla tak vytvořena sada map půdních vlastností zemědělských půd s rozlišením 20 metrů na obrazový bod, tedy v rozlišení, které dosud nebylo dostupné. Využité metody umožnily rovněž kvantifikovat přesnost výsledných údajů nejen na měřítku celé mapy, ale i v jednotlivých obrazových bodech. Mapy tak jsou doprovázeny nezbytnou charakteristikou jejich přesnosti, což dosud nebylo obvyklé a umožní to jejich adekvátní použití.

Dostupnost detailních map zachycujících aktuální stav půdního krytu a půdních vlastností v ČR byla do současnosti ne příliš uspokojivá. Například hojně využívané mapy BPEJ vznikly jako ekonomická interpretace KPP. Vzhledem k tomuto účelu proto neobsahují zdaleka tolik důležitých informací, které lze získat z KPP či lokálních dat a mohou tak být pro řadu současných aplikací nedostačující. Vrstvy odvozené z BPEJ dnes hojně slouží jako podklad modelů zohledňujících spíše potenciální procesy a vlastnosti půd než jejich skutečný stav. Další existující mapové podklady pak často postrádají potřebnou podrobnost.

Věříme proto, že nové mapové výstupy přispějí k efektivnější ochraně půdy, přesnějšímu zacílení opatření v rámci politiky ochrany ŽP, ale například i širšímu nasazení metod precizního zemědělství, pro které je dostupnost takovýchto podkladů nepostradatelná. 

Specializované mapy s odborným obsahem, včetně metodického postupu jejich tvorby jsou k dispozici v knihovně VÚMOP. Digitální mapy budou rovněž postupně zveřejňovány na geoportálu VÚMOP v aplikace KPP (https://kpp.vumop.cz) a prostřednictvím WMS služeb.

Nově vzniklé mapy:

• Mapy zrnitosti půd (obsah jílu, prachu a písku, mapa zrnitostních kategorií)
• Mapy koncentrace organického uhlíku (v ornici a podorničí)
• Mapa půdní reakce (pH)
• Mapy objemové hmotnosti (v ornici a podorničí)
• Mapy hloubky půdy (mocnost sola, mocnost humusových horizontů)
• Mapa skeletovitosti
• Mapy zásoby humusu (celkové, ve svrchní vrstvě půdy)
• Mapa erodovatelnosti půd
• Mapa retenční kapacity půd
• Mapa půdních jednotek
• Mapa holých půd z dálkového průzkumu Země

Schéma tvorby map půdních vlastností pomocí metod digitálního mapování půd

Výsledné mapy byly vytvořeny na základě dat dostupných pro celou ČR. Jedná se tedy o produkty, které stojí nad datovým modelem odvozeným pro celou plochu zemědělských půd ČR. V případě potřeby přesnějších výstupů na lokální úrovni doporučujeme využít lokálních dat. Použité metody jsou nicméně velice dobře využitelné i na této úrovni a pro pomoc s jejich aplikací k tvorbě přesnějších lokálních map nabízíme své znalosti a zkušenosti (kontakt: zizala■danielvumop■cz).

Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i.,  Vás zvou na webinář na téma 

Možnosti řízené optimalizace vláhových režimů

11. listopadu 2020 v 10 hodin

doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc. - Principy regulace drenážního odtoku 

Ing. Renata Duffková, Ph.D. - Principy řízení závlah