Aktuality

Vznikly jedinečné mapy půdních vlastností zemědělských půd ČR

Ilustrace mapových vrstevPracovníci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. ve spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity v Praze úspěšně navázali na dokončenou digitalizaci výstupů Komplexního průzkumu půd (KPP) a představili zatím nejpodrobnější dostupné mapy půdních vlastností zemědělských půd ČR. Díky zvládnutí moderních pedologických metod a metod strojového učení, bylo možné kombinací archivních dat KPP, aktuálních pedologických dat  a dat odvozených z digitálního modelu terénu či satelitních snímků vytvořit mapovou sadu, která najde využití v mnoha oblastech.

Na tvorbu detailních map půdních vlastností popisujících aktuální stav půdního pokryvu ČR cílil výzkumný projekt podpořený Ministerstvem zemědělství ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017-2025 ZEMĚ, zaštítěný oddělením prostorových informací. Využito bylo jak archivních podkladů, zejména z nedávno zdigitalizovaných dat KPP, tak i širokého spektra aktuálních půdních dat a dalších podpůrných prostředků (včetně satelitních dat dálkového průzkumu Země z evropského programu Copernicus nebo například nejnovějšího digitálního modelu terénu ČR). Dostupnost široké škály digitálních dat umožnila jejich zpracování pokročilými statistickými metodami digitálního mapování půd s využitím nástrojů strojového učení.

Mozaika holých půd ze satelitních dat družice Sentinel-2

Mozaika holých půd ze satelitních dat družice Sentinel-2

Byla tak vytvořena sada map půdních vlastností zemědělských půd s rozlišením 20 metrů na obrazový bod, tedy v rozlišení, které dosud nebylo dostupné. Využité metody umožnily rovněž kvantifikovat přesnost výsledných údajů nejen na měřítku celé mapy, ale i v jednotlivých obrazových bodech. Mapy tak jsou doprovázeny nezbytnou charakteristikou jejich přesnosti, což dosud nebylo obvyklé a umožní to jejich adekvátní použití.

Dostupnost detailních map zachycujících aktuální stav půdního krytu a půdních vlastností v ČR byla do současnosti ne příliš uspokojivá. Například hojně využívané mapy BPEJ vznikly jako ekonomická interpretace KPP. Vzhledem k tomuto účelu proto neobsahují zdaleka tolik důležitých informací, které lze získat z KPP či lokálních dat a mohou tak být pro řadu současných aplikací nedostačující. Vrstvy odvozené z BPEJ dnes hojně slouží jako podklad modelů zohledňujících spíše potenciální procesy a vlastnosti půd než jejich skutečný stav. Další existující mapové podklady pak často postrádají potřebnou podrobnost.

Věříme proto, že nové mapové výstupy přispějí k efektivnější ochraně půdy, přesnějšímu zacílení opatření v rámci politiky ochrany ŽP, ale například i širšímu nasazení metod precizního zemědělství, pro které je dostupnost takovýchto podkladů nepostradatelná. 

Specializované mapy s odborným obsahem, včetně metodického postupu jejich tvorby jsou k dispozici v knihovně VÚMOP. Digitální mapy budou rovněž postupně zveřejňovány na geoportálu VÚMOP v aplikace KPP (https://kpp.vumop.cz) a prostřednictvím WMS služeb.

Nově vzniklé mapy:

  • Mapy zrnitosti půd (obsah jílu, prachu a písku, mapa zrnitostních kategorií)
  • Mapy koncentrace organického uhlíku (v ornici a podorničí)
  • Mapa půdní reakce (pH)
  • Mapy objemové hmotnosti (v ornici a podorničí)
  • Mapy hloubky půdy (mocnost sola, mocnost humusových horizontů)
  • Mapa skeletovitosti
  • Mapy zásoby humusu (celkové, ve svrchní vrstvě půdy)
  • Mapa erodovatelnosti půd
  • Mapa retenční kapacity půd
  • Mapa půdních jednotek
  • Mapa holých půd z dálkového průzkumu Země

 

Schéma tvorby map půdních vlastností pomocí metod digitálního mapování půd

Schéma tvorby map půdních vlastností pomocí metod digitálního mapování půd

Výsledné mapy byly vytvořeny na základě dat dostupných pro celou ČR. Jedná se tedy o produkty, které stojí nad datovým modelem odvozeným pro celou plochu zemědělských půd ČR. V případě potřeby přesnějších výstupů na lokální úrovni doporučujeme využít lokálních dat. Použité metody jsou nicméně velice dobře využitelné i na této úrovni a pro pomoc s jejich aplikací k tvorbě přesnějších lokálních map nabízíme své znalosti a zkušenosti (kontakt: zizaladanielatvumopcz).

Pozvánka na webinář 10. 12. Současné hospodaření na zemědělské půdě v měnících se podmínkách prostředí – SOM (půdní organická hmota)

Program seminářeČeská technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i. Vás zvou na webinář na téma 

Současné hospodaření na zemědělské půdě v měnících sepodmínkách prostředí – SOM (půdní organická hmota)

10. prosince 2020 v 10 hodin

Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., Ing. Eva Kunzová, CSc. – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., VS Jevíčko
Úvod - Současné hospodaření na zemědělské půdě v měnících se podmínkách prostředí

prof. Ing. Radim Vácha, Ph.D. – Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Význam půdy v současném intenzivním zemědělství /udržení úrodnosti půdy, ztráty organické hmoty 

RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. – Český hydrometeorologický ústav Brno
Vliv dynamiky našeho podnebí na zemědělské plodiny a půdu /půda – voda – rostlina/ 

prof. Ing. Jiří Balík, CSc. – Česká zemědělská univerzita v Praze
Organická hmota v půdě, její obsah, složky a význam 

Ing. Jaroslav Záhora, CSc. – MENDELU Brno
Biologická podstata úrodnosti půdy /řádná péče o organickou hmotu/ 

Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., Ing. Lukáš Hlisnikovský, Ph.D., Ing. Eva Kunzová, CSc. – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.; Doc. RNDr. Lubica Pospíšilová, CSc. – MENDELU Brno
Půdní organická hmota (SOM) - klíčová součást agroekosystémů a lesních ekosystémů při adaptaci na změnu klimatu 

RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D., Ing. Tomáš Šimon, CSc. – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha
Modelování vývoje půdní organické hmoty a živin v půdě s ohledem na měnící se podmínky prostředí 

Ing. Jan Klír, CSc. – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha
Bilance organických látek v ČR 

Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D., Ing. Pavel Nerušil, Ph.D., Ing. Tomáš Šimon, CSc. – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha, VS Jevíčko
Nové trendy sledování kvality organické hmoty v půdě pomocí NIRS a FTIR

 
Seminář je pořádán za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství. 
 
Na semináři budou prezentovány výsledky z projektů RO-0418, QK1810010 a QK1810186. 
 
Předpokládané ukončení webináře do 13 hodin.
 

Pozvánka na webinář 11. 11. Možnosti řízené optimalizace vláhových režimů

Program seminářeČeská technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i.,  Vás zvou na webinář na téma 

Možnosti řízené optimalizace vláhových režimů

11. listopadu 2020 v 10 hodin

doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc. - Principy regulace drenážního odtoku 

Možnosti modernizace stávajících odvodňovacích systémů na systémy s regulací drenážního odtoku umožňující řídit hladinu podzemní vody v rajonu stavby, zvyšovat akumulaci vody v půdním prostředí a současně zlepšovat její kvalitu. Vazba opatření na Strategii MZe k programům adaptace hydromeliorací na klimatické změny. 
 

Ing. Renata Duffková, Ph.D. - Principy řízení závlah 

- Řízení velikosti a načasování závlahových dávek pro optimální zásobování plodin vodou pomocí hydrolimitů a půdní vlhkosti. 
- Kalkulačka vláhové potřeby - volně dostupný nástroj pro zjištění dlouhodobé plodinové vláhové potřeby a závlahového množství.
 
Seminář je pořádán za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství. 
 
Předpokládané ukončení webináře do 13 hodin. 
 

Pozvánka na webinář 4. 11. Dálkový průzkum země pro využití v zemědělské praxi a výzkumu

Program seminářeČeská technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i.,  Vás zvou na webinář na téma 

Dálkový průzkum země pro využití v zemědělské praxi a výzkumu

4. listopadu 2020 v 10 hodin 

Mgr. Daniel Žížala, Ph.D., Ing. Renata Duffková, Ph.D. - Využití Dálkového průzkumu Země pro analýzy půdních a porostních charakteristik a potřeby precizního zemědělství

Možnosti využití satelitních, leteckých a dat z dronů pro analýzu půdního krytu a mapování variability půdních vlastností, využití dat při optimalizovaném návrhu vzorkovacích schémat. Možnosti analýz porostních charakteristik a jejich využití v praxi, zejména s ohledem na potřeby precizního a cíleného zemědělství. 
 

RNDr. Lenka Tlapáková, Ph.D. - Uplatnění DPZ při identifikaci staveb zemědělského odvodnění

Možnosti metod DPZ pro přesnou lokalizaci podpovrchových staveb odvodnění ve vazbě na další využitelné podklady o těchto stavbách - diskuse rizik a střetů vyplývajících z neznalosti umístění drenážních systémů v krajině i nedostatky stávající evidence a informačních systémů k této problematice. 
 
Seminář je pořádán za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství. 
 
Předpokládané ukončení webináře do 13 hodin. 
 

2. newsletter k projektu STARGATE

Česká pilotní lokalita „Jizera River“ je jedním z pilotů, které jsou zapojeny do projektu STARGATE. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy se v září 2020 zúčastnil jednání se zemědělci, kteří jsou klíčovými účastníky projektu, jelikož zejména pro ně a za jejich pomoci jsou vyvíjeny nástroje a služby k posílení udržitelného a efektivního zemědělství. Na jednáních proběhla diskuze k vyhodnocení období 2020, na základě informací od zemědělců k hospodaření a výnosům plodin ve vztahu k průběhu počasí, zavlažování a obdělávání půdy, informace o škůdcích a chorobách, atd. Zároveň byl projednán výhled a podrobnosti spolupráce na příští rok 2021 (plánované polní bloky a plodiny pro pokračování projektu, předběžný časový plán, požadavky zemědělců na data a informace, atd.)

Novinky z české pilotní lokality včetně fotodokumentace najdete na stránce projektu (v angličtině)

2. newsletter STARGATE

Zároveň bychom Vás rádi informovali o aktuálním 2. newsletteru projektu STARGATE, ve kterém naleznete bližší informace k jednotlivým pilotním lokalitám v dalších zemích, které jsou zapojeny do projektu. V tomto čísle je dále uvedena zpráva z proběhlé schůzky na španělské pilotní lokalitě nebo je zde řešeno téma udržitelného zemědělství.

Newsletter je dostupný na stránkách Projektu STARGATE (v angličtině).

Dokument České televize - Eroze: Pole v nenávratnu

Pracovníci našeho ústavu se v pořadu Nedej se plus vyjadřují k nastalé situaci a problematice erozní ohroženosti.
 
Anotace pořadu: 
Rozkolísané klima posledních let má dvě tváře: sucho a povodně. Přívaly vody ohrožují nejen lidské životy a majetek, ale i základ života na naší planetě, půdu.
 
ZEMĚDĚLSTVÍ
Česká republika se řadí k zemím nejvíce ohroženým erozí. Podle nejnovějších údajů se roční ztráty ornice odhadují na 21 milionů tun. Už deset let se připravuje takzvaná protierozní vyhláška, která by umožňovala účinně zemědělce postihovat za nevratné ztráty ornice. Vyhláška možná vejde v platnost v lednu 2021, ale v mnohem měkčí podobě, než se původně plánovalo. Podle posledního znění by protierozní vyhláška zemědělcům tolerovala každoroční odnos až 17 tun ornice z každého hektaru pole. Bude ještě protierozní vyhláškou?

 

Dokument Eroze: Pole v nenávratnu pořadu Nedej se můžete shlédnout na stránkách České televize.

Náhled dokumentu

Konference přesunuta - Pozvánka na konferenci Hydromeliorace jako nástroj pro zvyšování retence, akumulace a jakosti vod

Náhled pozvánkyEDIT: Velice nás to mrzí, ale z důvodu současné epidemiologické situace a s ní spojených vládních opatření jsme nuceni konferenci v tomto termínu zrušit a její konání prozatím přesunout na neurčito. Věříme, že Váš zájem o tuto akci bude přetrvávat i nadále. Jakmile budeme mít možnost konferenci uspořádat, zveřejníme nový termín.

 

ÚVODNÍ SLOVO

Konference si klade za cíl seznámit účastníky s novými trendy hospodaření s vodní komponentou zemědělské krajiny, zohledňujícími stávající i nově budované plošné a liniové hydromeliorační stavby a jejich důsledné začleňování do související vodohospodářské infrastruktury. V přednesených příspěvcích bude prezentován pilotní projekt Povodí Vltavy s.p. i koncept MZe pro adaptaci hydromeliorací pro následující desetiletí, reagující na klimatickou změnu. 
 
Konference se koná pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana. 
 
Předpokládanými účastníky konference jsou pracovníci vodoprávních úřadů, kteří se setkávají a budou setkávat s požadavky na adaptaci odvodňovacích a závlahových staveb i na podporu opatření snižujících povrchový odtok resp. zvyšující infiltraci srážek - a na jejich začleňování do komplexních systémů nejen k minimalizaci dopadů sucha, ale i období s nadměrným zamokřením pozemků resp. na potřebu sladit hospodářské a environmentální zájmy. Akce je cílena také na zemědělce, kterým poskytne praktické informace o potenciálu těchto staveb, jejich vzájemných souvislostech s projevy klimatických extrémů a to nejen v oblasti množství, ale i jakosti vod. Popsány budou také případné konflikty v oblastech související legislativy. Krajinným a zemědělským inženýrům mohou být inspirací přednesené zkušenosti s navrhováním a provozem těchto staveb. 
 

Na akci se přihlašujte na webových stránkách organizátora

 

Celou pozvánku si můžete v pdf stáhnout zde

 

PROGRAM KONFERENCE 

---- JEDNÁNÍ V PLÉNU přednášky a přihlášená sdělení  - termín přesunut na neurčito
 

ČASOVÝ HARMONOGRAM 

 8:30 – 9:00 prezence 
 9:00 úvodní slovo, zahájení 
 9:10 – 10:00 Projevy změn klimatu v oběhu vody v krajině ČR 
RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. (ČHMÚ) 
10:10 – 11:00 Koncepce zvyšování retence a jakosti vody na zemědělské půdě 
prof. Ing. Tomáš Kvítek, CSc. (Povodí Vltavy, s.p.) 
11:10 – 12:00 Principy a efekty uplatňování regulace na stavbách zemědělského odvodnění 
doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc. (VÚMOP, v.v.i.) 
12:00 – 12:30 přestávka na oběd 
12:40 – 13:30 Opatření k eliminaci eroze, posílení retence a zlepšení jakosti vody z plošných zdrojů zemědělského znečištění 
doc. Dr. Ing. Tomáš Dostál (ČVUT v Praze, Stavební fakulta) 
13:40 – 14:30 Právní aspekty adaptace zemědělství na klimatickou změnu 
 JUDr. Jakub Hanák, Ph.D. et Ph.D. (MU v Brně, Právnická fakulta) 
14:40 – 15:30 Hydropedologie a ochrana vodních zdrojů 
prof. Ing. Svatopluk Matula, CSc. (ČZU v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů) 
 
Předpokládané zakončení v 16:30 hod. Na vznesené dotazy (předložené nejlépe písemně) odpoví přednášející v rámci diskuze po závěru konference nebo písemně e-mailovou korespondencí. 
 

ORGANIZAČNÍ POKYNY 

Místo konání

Dům techniky Pardubice, náměstí Republiky 2686, Pardubice 

Termín konání  - z důvodu  současné epidemiologické situace přesunuto na neurčito

Účastnický poplatek

1815 Kč vč. 21 % DPH (tj. 1500 Kč + 315 Kč DPH) 
Poplatek prosím uhraďte na účet č. 10006-7503524/0600, variabilní symbol: 10040040
V ceně účastnického poplatku jsou zahrnuty náklady na občerstvení, technické a organizační zabezpečení konference.  Ubytování a stravování není součástí poplatku. 

Sborník

Sborník příspěvků bude vydán elektronicky, zpřístupněním na www.dtpce.cz. Potvrzení o absolvování akce obdrží účastníci po ukončení konference. 

Občerstvení

Coffee break je v ceně účastnického poplatku. Oběd si zajišťuje každý účastník sám buď přímo v místě konání konference v restauraci Philadelphia (www.philadelphiapardubice.cz), případně v ostatních blízkých restauracích. 

Ubytování

Případné ubytování lze objednat v hotelech a penzionech v Pardubicích v různých cenových kategoriích (přehled viz příloha pozvánky). Účastníci si zajistí a uhradí ubytování ve zvoleném hotelu sami.  

Přihláška

Uzávěrka přihlášek je 30. září 2020, přihlášku naleznete na www.dtpce.cz, přihlásit se můžete elektronicky, případně přihlášku zašlete poštou na adresu Dům techniky Pardubice, spol. s r. o., nám. Republiky 2686, 532 27 Pardubice 

Upozornění

Žádáme účastníky, aby si pro vstup na konferenci opatřili roušku. Jestliže počet zúčastněných převýší 100 osob, bude dle vládního nařízení rouška na konferenci povinná. 

Pořadatelé

Organizace

Dům techniky Pardubice spol. s r.o. 
nám. Republiky 2686, 532 27 Pardubice 
Tel.: 466 611 995, 731 572 690, cernaatdtpcecz 
 

ABSTRAKTY PŘÍSPĚVKŮ

Projevy změn klimatu v oběhu vody v krajině ČR

RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. 
Z klimatologických studií vyplývá, že podnebí České republiky je velmi proměnlivé, ale je nutné zdůraznit, že změna klimatu tuto proměnlivost ještě zvyšuje. Narůstají jak hodnoty, tak četnosti výskytů extrémů meteorologických prvků. Dokladem je i průběh počasí tohoto roku, který je oproti předcházejícím bohatý na srážky. Z analýz datových souborů vyplývá, že na území ČR v posledních desetiletích roste nejen dynamika teploty vzduchu, ale také hodnoty jejich extrémů i průměrů. Vysoká je proměnlivost srážek, které se však v dlouhodobém pohledu nemění.  Díky vyšší teplotě vzduchu jsou vyšší hodnoty potenciální evapotranspirace. 
Ovšem podnebí není záležitostí jednoho roku, ale desetiletí. Podle Světové meteorologické organizace, je pro jeho hodnocení minimum 30 let. Jistě, že jednotlivé fáze oběhu vody mají velmi rozdílné časové projevy. Oproti úhrnům srážek nebo výparu, které se projeví během několika hodin či dnů, je vytváření hladiny podzemní vody záležitost mnoha týdnů. Zde je nutné si uvědomit, že také sucho má více projevů, je velký rozdíl mezi meteorologickým a např. hydrologickým. O změně klimatu a jejích dopadech se dokládají výsledky několik desítek let, stále však chybí systém komplexního řešení v naší krajině, který by v ní zajistil udržení vody. 
 

Koncepce zvyšování retence a jakosti vody na zemědělské půdě 

prof. Ing. Tomáš Kvítek, CSc. 
V příspěvku budou popsány současné klimatické projevy počasí a jejich vliv na všechny složky přírodního prostředí. Budou nastíněny teoretické zásady řešené retence a jakosti vody v povodí ve vztahu k současné exploataci zemědělského půdního fondu. Stručně budou zhodnoceny výsledky dvou projektů Povodí Vltavy, státní podnik, které jakost vody řeší přes retenci a akumulaci vody v krajině. Při návrhu opatření bude prezentován systém kritických bodu a jejich využití při managementu povodí. Budou uvedeny příklady z realizace opatření a zhodnocen jejich efekt.  
 

Principy a efekty uplatňování regulace na stavbách zemědělského odvodnění 

doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc. 
Tradiční odvodnění bylo navrhováno jako jednoúčelové, tedy k odvádění přebytků vod z pozemku. Se zvyšujícím se výskytem hydrologických extrémů, zejména sucha, může být tato funkce v některých obdobích vnímána jako kontraproduktivní a nežádoucí. Řešením však není často zjednodušeně 
navrhovaná likvidace těchto staveb, ale využití jejich potenciálu k dosažení požadovaných efektů. Doplnění regulace drenážního odtoku (umožňujícím řídit hladinu podzemní vody v rajonu stavby) se zvyšuje akumulace vody v půdním prostředí a současně se zlepšuje jakost drenážní vody. Snižují 
se tak dopady období s nedostatkem srážek a zároveň se zlepšuje jakost povrchových vod. Příspěvek představí možnosti modernizace stávajících systémů na systémy s regulací, což společně se zpřesněním evidence rozsahu a funkčnosti těchto staveb, je cílem nově prezentované strategie MZe 
k programům adaptace hydromeliorací na klimatické změny. Na příkladu stavby regulační drenáže (ta umožňuje realizovat efektivní závlahu drenážním podmokem) bude popsána historie těchto staveb u nás a budou popsány současné konflikty v oblasti uživatelsko-vlastnických vztahů, které vyžadují nové přístupy řešení. 
 

Opatření k eliminaci eroze, posílení retence a zlepšení jakosti vody z plošných zdrojů zemědělského znečištění 

doc. Dr. Ing. Tomáš Dostál a kol. (Josef Krása, Miroslav Bauer, Barbora Jáchymová) 
Posílení retence krajiny je pojem, často skloňovaný v souvislosti jak se suchem, tak s povodněmi. Existuje velké množství materiálů, strategií, doporučení a aktivit. Je ale třeba si uvědomit, že oba uvedené typy opatření směřují v podstatě proti sobě a existuje jen velmi málo efektivních způsobů, jak zajišťovat současně ochranu před suchem a ochranu před povodněmi. Podobně je to i s ochranou před plošným znečištěním – významný podíl plošného znečištění povrchových vod je vázán na erozní a transportní procesy. Zejména technická protierozní opatření jsou ale často navrhována tak, aby ochránila zemědělskou půdu nebo intravilán, ale z hlediska retence krajiny a často i ochrany kvality povrchových vod jsou neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. 
Podnik Povodí Vltavy s. p. zadal v roce 2015 projekt s cílem identifikovat plošné zdroje znečištění povrchových a podpovrchových vod a navrhnout opatření k jejich eliminaci v úrovni listů opatření typu A. V rámci řešení úkolu, týkajícího se ochrany povrchových vod, byly zpracovány komplexní podklady, 
popisující jak transport erozních částic a vázaného erozního fosforu v rámci povodí Vltavy, tak byla posouzena účinnost navržených cca 3000 jednotlivých opatření v rámci dílčího zájmového území. Použit byl nový prostorově strukturovaný přístup dělící a popisující území ve třech prostorových úrovních 
podrobnosti od vodního útvaru až po dílčí zdrojovou plochu každého jednotlivého vodního toku nebo jeho úseku. Pro jednotlivé uzávěrové profily byly kvantifikovány průměrné roční transporty erozního fosforu i erozního sedimentu. Na konkrétních případech a ukázkách byla prezentována efektivita různých typů ochranných opatření a jejich uspořádání.  
 

Právní aspekty adaptace zemědělství na klimatickou změnu

JUDr. Jakub Hanák, Ph.D. et Ph.D. 
Příspěvek se zabývá právními aspekty adaptačních opatření na zemědělské půdě, s nimiž počítají příslušné strategické dokumenty (zejména Národní akční plán adaptace na změnu klimatu). Konkrétně zastavení degradace půdy, omezení vzniku a dopadů zemědělského sucha a zvýšení ekologicko-
stabilizačních funkcí krajiny. Předmětem budou nejen tradiční a známé složkové předpisy (zákon o ochraně zemědělského půdního fondu či vodní zákon), nýbrž i předpisy průřezové a související (stavební zákon či zákon o pozemkových úpravách), neboť právní aspekty je nutné pojímat komplexně. Opomenut nebude ani soukromoprávní rozměr problematiky, protože vlastnické a užívací vztahy k pozemkům je třeba při zemědělském využití území důsledně respektovat a není výjimkou, že bývají komplikací při vlastním provádění opatření. Pozornost bude věnována jak čerstvým změnám právní úpravy, tak změnám projednávaným v legislativním procesu i teprve připravovaným. 
 

Hydropedologie a ochrana vodních zdrojů 

prof. Ing. Svatopluk Matula, CSc. (ČZU v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů) 
Hydropedologické informace, které poskytují výsledky různých úrovní hydropedologického průzkumu, jsou nezbytné nejen při většině běžných zásahů do půdního profilu, ale také při rekonstrukčních pracích, změnách technologií a využití již provedených staveb. Hrají významnou roli i při návrzích na odstraňování některých částí a případnou likvidaci nevhodných staveb, umístěných v půdním profilu. Mezi těmito stavbami dominují stavby hydromeliorační, hlavně odvodnění. Také revitalizace vodních toků, které patří rozhodně k pozitivním aktivitám v povodí, by měly brát v úvahu stávající hydropedologické, hydrogeologické a vodohospodářské podmínky. Jen tak je možné uvést návrhy na úpravy v lokalitě do souladu se stávajícími a i budoucími dobrými přírodními podmínkami v lokalitě. Tím je možné zabránit tomu, aby naprojektované a provedené úpravy ztratily funkčnost ihned po vybudování a nezpůsobily materiální i ekologické ztráty a vytvoření nežádoucí situace. Bohužel, to se v posledních letech ne vždy podařilo a setkáváme se i s následným negativním ovlivněním a poškozením vodních zdrojů, s nefunkčností provedených úprav a dokonce i s vyloženě negativním dopadem na vodní zdroje.

Ověřování prostoru kolejových stop ve chmelnici pomocí simulátoru deště

Dne 21. 7. 2020 proběhlo ve chmelnici u obce Kozojedy v rámci výzkumného projektu NAZV QK1910170 měření polním simulátorem deště s cílem ověřit zonální kypřící stroj vyvíjený na CPZ (Centrum precizního zemědělství) panem doc. Václavem Brantem. Zonální kypřící stroj umožňuje mimo jiné kypření půdy pouze v prostoru kolejových stop. Ty jsou z hlediska vodní eroze nejvíce problémovým místem. Vzhledem k častým pojezdům je půda v kolejových stopách zpravidla silně utužena. Vodní eroze následně vzniká právě v těchto místech a to i v případě využití podplodin v meziřadí, neboť porost zde bývá poničen. Z tohoto důvodu se při měření výzkumný tým zaměřil právě na kolejové stopy. Polním simulátorem deště jsme ověřili a porovnali stav v meziřadí před nakypřením a následně po nakypření (viz fotopříloha). Šířka zadešťované plochy byla 0,7 m, délka 10 m. Intenzita srážky byla nastavena na více než 1 mm/min.

Graf výsledku měření simulátorem - povrchový odtok

Celkem jsme provedli u každé varianty dvě měření. První měření mělo délku 30 minut (stav půdy s přirozenou vlhkostí), po kterém následovala 15 minut přestávka. Poté jsme zařadili druhé měření o délce 15 minut (již nasycená půda). Výsledky ze simulátoru jsou velmi pozitivní jak z hlediska povrchového odtoku, tak i z pohledu ztráty půdy (viz grafy).

Graf výsledku měření simulátorem - ztráta půdy

U nakypřené varianty nastal povrchový odtok až ve 22. minutě zadešťování. Celkově pak v rámci prvního měření (30 minut) z nakypřené varianty odteklo o 76 % méně vody v porovnání s variantou bez nakypření. I při druhé simulaci na již nasycené půdě z předchozího zadeštění byl naměřen nižší povrchový odtok. Podobné, ještě více pozitivní výsledky byly naměřeny u ztráty půdy. Cílené kypření pouze prostoru kolejových stop ve chmelnicích se z pohledu vodní eroze a zadržování vody v krajině prozatím ukazuje jako velmi účinné řešení. 

Tým pracovníků VÚMOP

Fotodokumentace

Kypřící stroj ve chmelnici vyvíjený na CZP   Měření polním simulátorem deště   Nakypřený prostor kolejových stop   Utužené kolejové stopy v meziřadí Varianta připravená k měření Příklad podplodin ve chmelnici - svazenka vratičolistá   Příklad podplodin ve chmelnici - hořčice bílá

  1. Kypřící stroj ve chmelnici vyvíjený na CZP (Centrum precizního zemědělství) - lze odepnout prostřední sekci a stroj kombinovat s podplodinami
  2. Měření polním simulátorem deště
  3. Nakypřený prostor kolejových stop
  4. Utužené kolejové stopy v meziřadí
  5. Varianta připravená k měření
  6. Příklad podplodin ve chmelnici - svazenka vratičolistá
  7. Příklad podplodin ve chmelnici - hořčice bílá

Zahajovací meeting partnerů projektu OPTAIN

Logo Optain8. - 10. září 2020 proběhl v Lipsku zahajovací meeting partnerů projektu OPTAIN.

Vzhledem k opatřením v souvislosti s onemocněním COVID-19 se někteří partneři projektu nemohli zúčastnit meetingu fyzicky, ale pouze virtuálně.

Projekt OPTAIN má za cíl vyvinout postupy a pokročilé nástroje pro navrhování a hodnocení účinnosti efektivních přírodě blízkých opatření (Natural/Small Water Retention Measures – NSWRMs) při zohlednění principů jejich realizovatelnosti v malých zemědělských povodích z pohledu zvýšení akumulace a retence vody a zlepšení její kvality. Projekt zrealizuje 14 pilotních studií ve třech biogeografických regionech (Kontinentální – 7, Panonská – 3, Boreální – 4) v malých zemědělských povodích (5 – 250 km2). Součástí projektu bude monitoring a moderní modelování účinnosti opatření. Důraz bude – v souladu s požadavky výzvy SFS-23-2019 - kladen na opatření na systémech zemědělského odvodnění (drenáže) ve smyslu možností jejich modernizací, regulací, popř. odborné eliminace.

Projekt OPTAIN trvá od 1.9.2020 do 31.8. 2025. Na řešení projektu se podílejí partneři z Německa, Švýcarska, Maďarska, Polska, Slovinska, Belgie, Litvy, Itálie, Norska, České republiky, Lotyšska, Švédska, Slovenska, Francie a Nizozemska.

Stránky projektu: https://www.optain.eu/

Za VÚMOP, v.v.i. řeší projekt OPTAIN oddělení Hydrologie a ochrana vod

Vlajka EUThis project has received funding from the European Union’s Horizon 2020 research and innovation programme under grant agreement No 862756.
Tento projekt je financován z výzkumného a inovačního programu Evropské unie, Horizont 2020, pod grantovou dohodou číslo 862756.

Stránky