Aktuality

Dokument České televize - Eroze: Pole v nenávratnu

Pracovníci našeho ústavu se v pořadu Nedej se plus vyjadřují k nastalé situaci a problematice erozní ohroženosti.
 
Anotace pořadu: 
Rozkolísané klima posledních let má dvě tváře: sucho a povodně. Přívaly vody ohrožují nejen lidské životy a majetek, ale i základ života na naší planetě, půdu.
 
ZEMĚDĚLSTVÍ
Česká republika se řadí k zemím nejvíce ohroženým erozí. Podle nejnovějších údajů se roční ztráty ornice odhadují na 21 milionů tun. Už deset let se připravuje takzvaná protierozní vyhláška, která by umožňovala účinně zemědělce postihovat za nevratné ztráty ornice. Vyhláška možná vejde v platnost v lednu 2021, ale v mnohem měkčí podobě, než se původně plánovalo. Podle posledního znění by protierozní vyhláška zemědělcům tolerovala každoroční odnos až 17 tun ornice z každého hektaru pole. Bude ještě protierozní vyhláškou?

 

Dokument Eroze: Pole v nenávratnu pořadu Nedej se můžete shlédnout na stránkách České televize.

Náhled dokumentu

Konference přesunuta - Pozvánka na konferenci Hydromeliorace jako nástroj pro zvyšování retence, akumulace a jakosti vod

Náhled pozvánkyEDIT: Velice nás to mrzí, ale z důvodu současné epidemiologické situace a s ní spojených vládních opatření jsme nuceni konferenci v tomto termínu zrušit a její konání prozatím přesunout na neurčito. Věříme, že Váš zájem o tuto akci bude přetrvávat i nadále. Jakmile budeme mít možnost konferenci uspořádat, zveřejníme nový termín.

 

ÚVODNÍ SLOVO

Konference si klade za cíl seznámit účastníky s novými trendy hospodaření s vodní komponentou zemědělské krajiny, zohledňujícími stávající i nově budované plošné a liniové hydromeliorační stavby a jejich důsledné začleňování do související vodohospodářské infrastruktury. V přednesených příspěvcích bude prezentován pilotní projekt Povodí Vltavy s.p. i koncept MZe pro adaptaci hydromeliorací pro následující desetiletí, reagující na klimatickou změnu. 
 
Konference se koná pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana. 
 
Předpokládanými účastníky konference jsou pracovníci vodoprávních úřadů, kteří se setkávají a budou setkávat s požadavky na adaptaci odvodňovacích a závlahových staveb i na podporu opatření snižujících povrchový odtok resp. zvyšující infiltraci srážek - a na jejich začleňování do komplexních systémů nejen k minimalizaci dopadů sucha, ale i období s nadměrným zamokřením pozemků resp. na potřebu sladit hospodářské a environmentální zájmy. Akce je cílena také na zemědělce, kterým poskytne praktické informace o potenciálu těchto staveb, jejich vzájemných souvislostech s projevy klimatických extrémů a to nejen v oblasti množství, ale i jakosti vod. Popsány budou také případné konflikty v oblastech související legislativy. Krajinným a zemědělským inženýrům mohou být inspirací přednesené zkušenosti s navrhováním a provozem těchto staveb. 
 

Na akci se přihlašujte na webových stránkách organizátora

 

Celou pozvánku si můžete v pdf stáhnout zde

 

PROGRAM KONFERENCE 

---- JEDNÁNÍ V PLÉNU přednášky a přihlášená sdělení  - termín přesunut na neurčito
 

ČASOVÝ HARMONOGRAM 

 8:30 – 9:00 prezence 
 9:00 úvodní slovo, zahájení 
 9:10 – 10:00 Projevy změn klimatu v oběhu vody v krajině ČR 
RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. (ČHMÚ) 
10:10 – 11:00 Koncepce zvyšování retence a jakosti vody na zemědělské půdě 
prof. Ing. Tomáš Kvítek, CSc. (Povodí Vltavy, s.p.) 
11:10 – 12:00 Principy a efekty uplatňování regulace na stavbách zemědělského odvodnění 
doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc. (VÚMOP, v.v.i.) 
12:00 – 12:30 přestávka na oběd 
12:40 – 13:30 Opatření k eliminaci eroze, posílení retence a zlepšení jakosti vody z plošných zdrojů zemědělského znečištění 
doc. Dr. Ing. Tomáš Dostál (ČVUT v Praze, Stavební fakulta) 
13:40 – 14:30 Právní aspekty adaptace zemědělství na klimatickou změnu 
 JUDr. Jakub Hanák, Ph.D. et Ph.D. (MU v Brně, Právnická fakulta) 
14:40 – 15:30 Hydropedologie a ochrana vodních zdrojů 
prof. Ing. Svatopluk Matula, CSc. (ČZU v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů) 
 
Předpokládané zakončení v 16:30 hod. Na vznesené dotazy (předložené nejlépe písemně) odpoví přednášející v rámci diskuze po závěru konference nebo písemně e-mailovou korespondencí. 
 

ORGANIZAČNÍ POKYNY 

Místo konání

Dům techniky Pardubice, náměstí Republiky 2686, Pardubice 

Termín konání  - z důvodu  současné epidemiologické situace přesunuto na neurčito

Účastnický poplatek

1815 Kč vč. 21 % DPH (tj. 1500 Kč + 315 Kč DPH) 
Poplatek prosím uhraďte na účet č. 10006-7503524/0600, variabilní symbol: 10040040
V ceně účastnického poplatku jsou zahrnuty náklady na občerstvení, technické a organizační zabezpečení konference.  Ubytování a stravování není součástí poplatku. 

Sborník

Sborník příspěvků bude vydán elektronicky, zpřístupněním na www.dtpce.cz. Potvrzení o absolvování akce obdrží účastníci po ukončení konference. 

Občerstvení

Coffee break je v ceně účastnického poplatku. Oběd si zajišťuje každý účastník sám buď přímo v místě konání konference v restauraci Philadelphia (www.philadelphiapardubice.cz), případně v ostatních blízkých restauracích. 

Ubytování

Případné ubytování lze objednat v hotelech a penzionech v Pardubicích v různých cenových kategoriích (přehled viz příloha pozvánky). Účastníci si zajistí a uhradí ubytování ve zvoleném hotelu sami.  

Přihláška

Uzávěrka přihlášek je 30. září 2020, přihlášku naleznete na www.dtpce.cz, přihlásit se můžete elektronicky, případně přihlášku zašlete poštou na adresu Dům techniky Pardubice, spol. s r. o., nám. Republiky 2686, 532 27 Pardubice 

Upozornění

Žádáme účastníky, aby si pro vstup na konferenci opatřili roušku. Jestliže počet zúčastněných převýší 100 osob, bude dle vládního nařízení rouška na konferenci povinná. 

Pořadatelé

Organizace

Dům techniky Pardubice spol. s r.o. 
nám. Republiky 2686, 532 27 Pardubice 
Tel.: 466 611 995, 731 572 690, cernaatdtpcecz 
 

ABSTRAKTY PŘÍSPĚVKŮ

Projevy změn klimatu v oběhu vody v krajině ČR

RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. 
Z klimatologických studií vyplývá, že podnebí České republiky je velmi proměnlivé, ale je nutné zdůraznit, že změna klimatu tuto proměnlivost ještě zvyšuje. Narůstají jak hodnoty, tak četnosti výskytů extrémů meteorologických prvků. Dokladem je i průběh počasí tohoto roku, který je oproti předcházejícím bohatý na srážky. Z analýz datových souborů vyplývá, že na území ČR v posledních desetiletích roste nejen dynamika teploty vzduchu, ale také hodnoty jejich extrémů i průměrů. Vysoká je proměnlivost srážek, které se však v dlouhodobém pohledu nemění.  Díky vyšší teplotě vzduchu jsou vyšší hodnoty potenciální evapotranspirace. 
Ovšem podnebí není záležitostí jednoho roku, ale desetiletí. Podle Světové meteorologické organizace, je pro jeho hodnocení minimum 30 let. Jistě, že jednotlivé fáze oběhu vody mají velmi rozdílné časové projevy. Oproti úhrnům srážek nebo výparu, které se projeví během několika hodin či dnů, je vytváření hladiny podzemní vody záležitost mnoha týdnů. Zde je nutné si uvědomit, že také sucho má více projevů, je velký rozdíl mezi meteorologickým a např. hydrologickým. O změně klimatu a jejích dopadech se dokládají výsledky několik desítek let, stále však chybí systém komplexního řešení v naší krajině, který by v ní zajistil udržení vody. 
 

Koncepce zvyšování retence a jakosti vody na zemědělské půdě 

prof. Ing. Tomáš Kvítek, CSc. 
V příspěvku budou popsány současné klimatické projevy počasí a jejich vliv na všechny složky přírodního prostředí. Budou nastíněny teoretické zásady řešené retence a jakosti vody v povodí ve vztahu k současné exploataci zemědělského půdního fondu. Stručně budou zhodnoceny výsledky dvou projektů Povodí Vltavy, státní podnik, které jakost vody řeší přes retenci a akumulaci vody v krajině. Při návrhu opatření bude prezentován systém kritických bodu a jejich využití při managementu povodí. Budou uvedeny příklady z realizace opatření a zhodnocen jejich efekt.  
 

Principy a efekty uplatňování regulace na stavbách zemědělského odvodnění 

doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc. 
Tradiční odvodnění bylo navrhováno jako jednoúčelové, tedy k odvádění přebytků vod z pozemku. Se zvyšujícím se výskytem hydrologických extrémů, zejména sucha, může být tato funkce v některých obdobích vnímána jako kontraproduktivní a nežádoucí. Řešením však není často zjednodušeně 
navrhovaná likvidace těchto staveb, ale využití jejich potenciálu k dosažení požadovaných efektů. Doplnění regulace drenážního odtoku (umožňujícím řídit hladinu podzemní vody v rajonu stavby) se zvyšuje akumulace vody v půdním prostředí a současně se zlepšuje jakost drenážní vody. Snižují 
se tak dopady období s nedostatkem srážek a zároveň se zlepšuje jakost povrchových vod. Příspěvek představí možnosti modernizace stávajících systémů na systémy s regulací, což společně se zpřesněním evidence rozsahu a funkčnosti těchto staveb, je cílem nově prezentované strategie MZe 
k programům adaptace hydromeliorací na klimatické změny. Na příkladu stavby regulační drenáže (ta umožňuje realizovat efektivní závlahu drenážním podmokem) bude popsána historie těchto staveb u nás a budou popsány současné konflikty v oblasti uživatelsko-vlastnických vztahů, které vyžadují nové přístupy řešení. 
 

Opatření k eliminaci eroze, posílení retence a zlepšení jakosti vody z plošných zdrojů zemědělského znečištění 

doc. Dr. Ing. Tomáš Dostál a kol. (Josef Krása, Miroslav Bauer, Barbora Jáchymová) 
Posílení retence krajiny je pojem, často skloňovaný v souvislosti jak se suchem, tak s povodněmi. Existuje velké množství materiálů, strategií, doporučení a aktivit. Je ale třeba si uvědomit, že oba uvedené typy opatření směřují v podstatě proti sobě a existuje jen velmi málo efektivních způsobů, jak zajišťovat současně ochranu před suchem a ochranu před povodněmi. Podobně je to i s ochranou před plošným znečištěním – významný podíl plošného znečištění povrchových vod je vázán na erozní a transportní procesy. Zejména technická protierozní opatření jsou ale často navrhována tak, aby ochránila zemědělskou půdu nebo intravilán, ale z hlediska retence krajiny a často i ochrany kvality povrchových vod jsou neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. 
Podnik Povodí Vltavy s. p. zadal v roce 2015 projekt s cílem identifikovat plošné zdroje znečištění povrchových a podpovrchových vod a navrhnout opatření k jejich eliminaci v úrovni listů opatření typu A. V rámci řešení úkolu, týkajícího se ochrany povrchových vod, byly zpracovány komplexní podklady, 
popisující jak transport erozních částic a vázaného erozního fosforu v rámci povodí Vltavy, tak byla posouzena účinnost navržených cca 3000 jednotlivých opatření v rámci dílčího zájmového území. Použit byl nový prostorově strukturovaný přístup dělící a popisující území ve třech prostorových úrovních 
podrobnosti od vodního útvaru až po dílčí zdrojovou plochu každého jednotlivého vodního toku nebo jeho úseku. Pro jednotlivé uzávěrové profily byly kvantifikovány průměrné roční transporty erozního fosforu i erozního sedimentu. Na konkrétních případech a ukázkách byla prezentována efektivita různých typů ochranných opatření a jejich uspořádání.  
 

Právní aspekty adaptace zemědělství na klimatickou změnu

JUDr. Jakub Hanák, Ph.D. et Ph.D. 
Příspěvek se zabývá právními aspekty adaptačních opatření na zemědělské půdě, s nimiž počítají příslušné strategické dokumenty (zejména Národní akční plán adaptace na změnu klimatu). Konkrétně zastavení degradace půdy, omezení vzniku a dopadů zemědělského sucha a zvýšení ekologicko-
stabilizačních funkcí krajiny. Předmětem budou nejen tradiční a známé složkové předpisy (zákon o ochraně zemědělského půdního fondu či vodní zákon), nýbrž i předpisy průřezové a související (stavební zákon či zákon o pozemkových úpravách), neboť právní aspekty je nutné pojímat komplexně. Opomenut nebude ani soukromoprávní rozměr problematiky, protože vlastnické a užívací vztahy k pozemkům je třeba při zemědělském využití území důsledně respektovat a není výjimkou, že bývají komplikací při vlastním provádění opatření. Pozornost bude věnována jak čerstvým změnám právní úpravy, tak změnám projednávaným v legislativním procesu i teprve připravovaným. 
 

Hydropedologie a ochrana vodních zdrojů 

prof. Ing. Svatopluk Matula, CSc. (ČZU v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů) 
Hydropedologické informace, které poskytují výsledky různých úrovní hydropedologického průzkumu, jsou nezbytné nejen při většině běžných zásahů do půdního profilu, ale také při rekonstrukčních pracích, změnách technologií a využití již provedených staveb. Hrají významnou roli i při návrzích na odstraňování některých částí a případnou likvidaci nevhodných staveb, umístěných v půdním profilu. Mezi těmito stavbami dominují stavby hydromeliorační, hlavně odvodnění. Také revitalizace vodních toků, které patří rozhodně k pozitivním aktivitám v povodí, by měly brát v úvahu stávající hydropedologické, hydrogeologické a vodohospodářské podmínky. Jen tak je možné uvést návrhy na úpravy v lokalitě do souladu se stávajícími a i budoucími dobrými přírodními podmínkami v lokalitě. Tím je možné zabránit tomu, aby naprojektované a provedené úpravy ztratily funkčnost ihned po vybudování a nezpůsobily materiální i ekologické ztráty a vytvoření nežádoucí situace. Bohužel, to se v posledních letech ne vždy podařilo a setkáváme se i s následným negativním ovlivněním a poškozením vodních zdrojů, s nefunkčností provedených úprav a dokonce i s vyloženě negativním dopadem na vodní zdroje.

Ověřování prostoru kolejových stop ve chmelnici pomocí simulátoru deště

Dne 21. 7. 2020 proběhlo ve chmelnici u obce Kozojedy v rámci výzkumného projektu NAZV QK1910170 měření polním simulátorem deště s cílem ověřit zonální kypřící stroj vyvíjený na CPZ (Centrum precizního zemědělství) panem doc. Václavem Brantem. Zonální kypřící stroj umožňuje mimo jiné kypření půdy pouze v prostoru kolejových stop. Ty jsou z hlediska vodní eroze nejvíce problémovým místem. Vzhledem k častým pojezdům je půda v kolejových stopách zpravidla silně utužena. Vodní eroze následně vzniká právě v těchto místech a to i v případě využití podplodin v meziřadí, neboť porost zde bývá poničen. Z tohoto důvodu se při měření výzkumný tým zaměřil právě na kolejové stopy. Polním simulátorem deště jsme ověřili a porovnali stav v meziřadí před nakypřením a následně po nakypření (viz fotopříloha). Šířka zadešťované plochy byla 0,7 m, délka 10 m. Intenzita srážky byla nastavena na více než 1 mm/min.

Graf výsledku měření simulátorem - povrchový odtok

Celkem jsme provedli u každé varianty dvě měření. První měření mělo délku 30 minut (stav půdy s přirozenou vlhkostí), po kterém následovala 15 minut přestávka. Poté jsme zařadili druhé měření o délce 15 minut (již nasycená půda). Výsledky ze simulátoru jsou velmi pozitivní jak z hlediska povrchového odtoku, tak i z pohledu ztráty půdy (viz grafy).

Graf výsledku měření simulátorem - ztráta půdy

U nakypřené varianty nastal povrchový odtok až ve 22. minutě zadešťování. Celkově pak v rámci prvního měření (30 minut) z nakypřené varianty odteklo o 76 % méně vody v porovnání s variantou bez nakypření. I při druhé simulaci na již nasycené půdě z předchozího zadeštění byl naměřen nižší povrchový odtok. Podobné, ještě více pozitivní výsledky byly naměřeny u ztráty půdy. Cílené kypření pouze prostoru kolejových stop ve chmelnicích se z pohledu vodní eroze a zadržování vody v krajině prozatím ukazuje jako velmi účinné řešení. 

Tým pracovníků VÚMOP

Fotodokumentace

Kypřící stroj ve chmelnici vyvíjený na CZP   Měření polním simulátorem deště   Nakypřený prostor kolejových stop   Utužené kolejové stopy v meziřadí Varianta připravená k měření Příklad podplodin ve chmelnici - svazenka vratičolistá   Příklad podplodin ve chmelnici - hořčice bílá

  1. Kypřící stroj ve chmelnici vyvíjený na CZP (Centrum precizního zemědělství) - lze odepnout prostřední sekci a stroj kombinovat s podplodinami
  2. Měření polním simulátorem deště
  3. Nakypřený prostor kolejových stop
  4. Utužené kolejové stopy v meziřadí
  5. Varianta připravená k měření
  6. Příklad podplodin ve chmelnici - svazenka vratičolistá
  7. Příklad podplodin ve chmelnici - hořčice bílá

Zahajovací meeting partnerů projektu OPTAIN

Logo Optain8. - 10. září 2020 proběhl v Lipsku zahajovací meeting partnerů projektu OPTAIN.

Vzhledem k opatřením v souvislosti s onemocněním COVID-19 se někteří partneři projektu nemohli zúčastnit meetingu fyzicky, ale pouze virtuálně.

Projekt OPTAIN má za cíl vyvinout postupy a pokročilé nástroje pro navrhování a hodnocení účinnosti efektivních přírodě blízkých opatření (Natural/Small Water Retention Measures – NSWRMs) při zohlednění principů jejich realizovatelnosti v malých zemědělských povodích z pohledu zvýšení akumulace a retence vody a zlepšení její kvality. Projekt zrealizuje 14 pilotních studií ve třech biogeografických regionech (Kontinentální – 7, Panonská – 3, Boreální – 4) v malých zemědělských povodích (5 – 250 km2). Součástí projektu bude monitoring a moderní modelování účinnosti opatření. Důraz bude – v souladu s požadavky výzvy SFS-23-2019 - kladen na opatření na systémech zemědělského odvodnění (drenáže) ve smyslu možností jejich modernizací, regulací, popř. odborné eliminace.

Projekt OPTAIN trvá od 1.9.2020 do 31.8. 2025. Na řešení projektu se podílejí partneři z Německa, Švýcarska, Maďarska, Polska, Slovinska, Belgie, Litvy, Itálie, Norska, České republiky, Lotyšska, Švédska, Slovenska, Francie a Nizozemska.

Stránky projektu: https://www.optain.eu/

Za VÚMOP, v.v.i. řeší projekt OPTAIN oddělení Hydrologie a ochrana vod

Vlajka EUThis project has received funding from the European Union’s Horizon 2020 research and innovation programme under grant agreement No 862756.
Tento projekt je financován z výzkumného a inovačního programu Evropské unie, Horizont 2020, pod grantovou dohodou číslo 862756.

Aktualizace informací ke stanoviskům vydávaným v rámci 11. kola příjmu žádostí v PRV

 

 

Informace ke stanoviskům vydávaným v rámci 11. kola příjmu žádostí v PRV ČR naleznete na hlavní stránce Limitů půdy.

Postup pro podání žádosti a získání potvrzení, že stavbu a dotčené pozemky lze považovat za součást zemědělské lokality s prioritní potřebou regenerace nebo zemědělské lokality v procesu regenerace ve fázi asanace ve smyslu Pravidel v rámci 11. kola příjmu žádostí v Programu rozvoje venkova ČR na období 2014-2020.

Na stránce naleznete Závazný postup podání žádosti a Vzorový formulář žádosti - prázdný.

Pozvánka na semináře Předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou

Pozvánka na seminářEkomonitor Vás zve na semináře Předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou, které se uskuteční mezi říjnem 2020 až květnem 2021 na deseti místech Česka. Přednáší náš kolega Ing. Jan Vopravil, Ph.D. a Ing. Jan Petrů z České zemědělské univerzity v Praze.

Témata semináře:

  • význam půdy pro koloběh vody v krajině
  • vlastnosti půdy, její degradace a dopady na koloběh vody v krajině
  • organická hmota v půdě a pohyb vody
  • meliorace půdy
  • eroze a její dopady na vodu a její kvalitu
  • možnosti omezení negativ způsobených erozí půdy
  • půdoochranné technologie – ověřování v rámci výzkumných aktivit
  • trvalé kultury a ochrana půdy před erozí

Seminář je určen pro:

  • zemědělské podnikatele, jejich zaměstnance nebo spolupracující osoby
  • vlastníky zemědělské a lesní půdy nebo osoby hospodařící v lesích, nebo jejich zaměstnance
  • jiné osoby pracující pro hospodářské subjekty, jež jsou mikro, malým či středním podnikem působícím ve venkovských oblastech

 

roktermínměsto
202023. 10. Tábor
20206. 11.Olomouc
202025. 11. Kutná Hora
202119. 2.Litomyšl
20215. 3. Plzeň
202119. 3. Žďár nad Sázavou
20219. 4.Karlovy Vary
202123. 4. Znojmo
20217. 5. Liberec
202126. 5. Modrá

Více informací na pozvánce Ekomonitoru.

Semináře jsou spolufinancovány v rámci Programu rozvoje venkova, Operace 1.1.1 Vzdělávací akce.

Článek Pokročilé technologie zpracování digestátu aneb jak uplatnit cirkulární ekonomiku v praxi

Náš kolega Ondřej Holubík napsal článek Pokročilé technologie zpracování digestátu aneb jak uplatnit cirkulární ekonomiku v praxi pro CZ Biom.
 
Smyslem článku je upozornit na potenciál, který plyne z efektivního využití fermentačních zbytků při aplikaci do půdy.
 
Pokud je potřeba rozšířit na BPS skladovací kapacity nebo je digestát nutné dopravit na větší vzdálenosti, mnoho provozovatelů BPS zvažuje investici do technologicke pokročilé úpravy digestátu. Než však padne rozhodnutí ohledně výběru technologie je nutné přesně definovat cíl, kterého chceme v budoucnu dosáhnout: Např. využít separát k přípravě organominerálních hnojiv, zakoncentrovat fugát k výrobě kapalných hnojiv, snížit spotřebu technologické vody, nebo “pouze” snížit náklady na aplikaci fugátu na pole? V článku presentované technologie naplňují principy oběhového hospodářství a splňují parametry inovativních technologií, které by měly být podle sdělení evropské komise (SWD (2018) 431) v budoucnu výrazně podporovány.

 

TZ MZe - Ministr zemědělství: Máme plán na využití meliorací, většinu přebudujeme tak, aby zadržely vodu pro období sucha

Tisková zpráva Ministerstva zemědělství – Pozemkové úpravy, závlahy a odvodnění, ochranu půdy a její monitoring řeší Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030. Materiál, který nechalo zpracovat Ministerstvo zemědělství (MZe), je souhrnem opatření, která MZe v příštích 10 letech uskuteční prostřednictvím Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Dokument, jehož oponentem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, dá MZe k diskusi.

„V poslední době je téma meliorací hodně diskutované a zemědělci jsou napadáni, že takto zbytečně odvodňují naši krajinu. Je třeba si uvědomit, že v České republice jsou meliorace na zhruba 1,2 milionu hektarů, z toho ovšem 500 tisíc hektarů bylo vybudováno do roku 1945. Není to tedy tak, že by dnes zemědělci krajinu odvodňovali. Tam, kde už meliorace jsou, musíme prověřit jejich funkčnost a upravit je tak, abychom snížili nežádoucí odvodňování krajiny,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V následujících deseti letech proto bude MZe na základě studie postupovat a veškerá opatření koordinovat. „Půjde především o pozemkové úpravy, kterých chceme ročně udělat 150. Celkové náklady na všechna opatření na zmíněných deset let budou zhruba 34 miliard korun. Státní pozemkový úřad bude například koordinovat, aby se tato opatření zaměřila do míst v suchých oblastech. Při pozemkových úpravách budeme také posuzovat vodní bilanci konkrétních pozemků a opatření upravovat tak, aby voda zůstala tam, kde ji potřebujeme,“ uvedl ministr Toman.

Prostřednictvím pozemkových úpravy je možné řešit retenci, akumulaci, jakost povrchových vod v krajině, protierozní opatření a zvyšování biodiverzity, ale i problematiku hydromeliorací. SPÚ i VÚMOP budou řešit problematiku odvodnění, zejména budou dělat digitální podobu evidence hydromeliorací, která není nebo neodpovídá skutečnosti, a posoudí vodní bilanci na konkrétní pozemky a lokality.

„S Českou zemědělskou univerzitou se shodujeme, že odstraňování částí stávajících systémů je finančně nákladná varianta a hodí se jen tam, kde není systém funkční nebo tam neměl být zřízen. Kde to půjde, budeme s těmi existujícími systémy pracovat. Přebudujeme je v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu zadrží a zpřístupní kořenům rostlin,“ uvedl ministr Toman.

Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody, bude pro následující období prioritou akumulace vody, tedy její dlouhodobé zadržení, a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav bude i návrh zabezpečení zdroje závlahové vody. Jedním z plánovaných inovativních postupů v pozemkových úpravách je zahrnutí systémů zemědělského odvodnění do jejich řešení. Předpokládá se, že se proces pozemkových úprav rozšíří o zajištění dostupné projektové dokumentace a prostřednictvím dálkového průzkumu země se zmapuje skutečný rozsah a umístění odvodňovacích zařízení, posoudí technický stav, vyhodnotí potřebnost a v případě potřeby se navrhne opatření.

Pro ověření a zhodnocení přínosů a rizik jsou vytipována čtyři pilotní území. Jde o lokality na Pardubicku, zpracování již probíhá v katastrálním území Horní Roveň, Dolní Roveň a Prachovice, připravuje se katastrální území Chornice.

Z pohledu zemědělského hospodaření je významná také modernizace stávajících závlahových soustav a jejich rozšiřování do dalších oblastí. V současné době je na SPŮ před dokončením „Studie proveditelnosti závlahové soustavy Hustopečsko“. V případě realizace závlahových soustav v této lokalitě by mohlo být zavlažováno až zhruba 9500 hektarů zemědělské půdy, což je v jedné z nejsušších oblastí ČR z pohledu zemědělského hospodaření zásadní.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Příloha: Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptaci hydromeliorací v horizontu 2030.pdf

Stránky