V roce 2018 bylo ukončeno řešení projektu QJ1520026 „Optimalizace využívání zemědělské půdy z pohledu podpory infiltrace a retence vody s dopady na predikci sucha a povodní v podmínkách České republiky“. Hlavními výstupy byly celorepublikové mapy hydrologických funkcí půd – mapa retenční vodní kapacity (RVK=množství vody, které je půda schopná dlouhodobě zadržet), mapa využitelné vodní kapacity (VVK=objem vody dostupné pro rostliny) a mapa hydrologických skupin půd (HSP=schopnost půdy propouštět vodu). Tyto mapy nahrazují předchozí verzi map roku 2007 (Novák a kol., 2007), které již neodrážejí realitu krajiny v ČR.

Mapy vznikly s využitím stovek reálně naměřených dat a záznamů z polních měření, které byly provedeny v rámci řešení projektu. Využity byly ale také rozsáhlé databáze Oddělení pedologie ochrany půdy VÚMOP, v.v.i., které dále zpřesnily výsledné mapové vyjádření. Datovou bází tvořily především výsledky rozborů tzv. „neporušených“ půdních vzorků (Kopeckého válečků). Jedná se o vzorek půdy reprezentující půdu v neporušeném stavu, tedy se zachováním prostorového uspořádání, resp. pórového systému. Tyto vzorky byly odebírány z ornice i podorničí a výsledné mapové hodnoty konkrétní hydrologické funkce tak vycházely z parametrů celého půdního profilu a respektovaly také hloubku půdy, či melioraci (odvodnění) půdy.

Potvrzen byl předpoklad negativního vlivu utužení především na hodnotu VVK. V důsledku této degradace se mění poměr pórů v půdě, kdy se navyšuje množství pórů jemných (kapilárních), na úkor pórů hrubších (větších - nekapilární, semikapilární). Především u středně těžkých/těžkých půd se tímto však zvyšuje i bod vadnutí, tedy objem vody nedostupné rostlinám, neboť ty nejsou schopny z jemných pórů silně vázanou vodu využít. Proto byly pro některé naše nejúrodnější půdy stanoveny hodnoty VVK nižší, než se původně předpokládalo. Řešení projektu tak potvrdilo předpoklad, že modelování či odhad hydrologických funkcí pouze na podkladě vybraných půdních charakteristik (zrnitost atd.) nemusí vést k popisu skutečného stavu půdy a využití archivních dat tak nemusí přinášet reálná čísla o stavu půd v ČR z pohledu hydrologických funkcí.

Pro konkrétní využití jsou mapy dostupné v náhledové formě na Geoportálu VÚMOP. Pro projekční praxi, či jiné aplikační využití, je možné o mapy požádat prostřednictvím emailu pedologievumop■cz.