Aktuality

Zemědělská krajina by mohla zadržet o 40 procent více vody

Ačkoli celková retenční kapacita zemědělských půd v ČR (schopnost zadržovat vodu) činí 8 400 000 000 m3 vody, ve skutečnosti udrží tato půda jen 5 040 000 000 m3. Snížená schopnost krajiny zadržovat vodu je dána především špatným hospodařením, poškozením půdy vodní a větrnou erozí, nadměrným utužením půdy a ztrátou biologické aktivity půd. Pokud by se ale do půdy vrátila organická hmota a hospodařící zemědělci by využívali doporučované půdoochranné technologie, mohla by se současná situace poměrně rychle změnit.

Podle našich propočtů by se jen v průběhu jednoho roku zvýšila schopnost zemědělské půdy v ČR zadržovat vodu o více než miliardu mvody, konkrétně na 6 500 000 000 m3. Do tří let by pak dále vzrostla o 300 milionů ma do deseti let by byla zemědělská půdy v ČR schopna zadržet přes sedm miliard mvody, tedy 7 100 000 000 m3.

 

Foto © Martin Mistr 

 

Pokud je půda v dobrém stavu, může účinně regulovat odtok vody z krajiny a tlumit jak rizika dopadů povodní, tak rizika nadměrného sucha. Jeden hektar hluboké černozemě může zadržet až 3 500 mvody. Půdy, i když nejde zdaleka vždy o černozemě, přitom v ČR nestále ubývá. Podle statistik našeho ústavu ubylo u nás od roku 1937 celkem 800 000 hektarů zemědělské půdy, v posledních letech ubývá až 15 hektarů půdy denně. Bohužel jde často o půdy kvalitní, v blízkosti měst a v nivách řek, která ovšem následně není využita k zemědělskému hospodaření, ale ke stavebním účelům. Schopnost zadržet vodu je v případě pokrytí původně zemědělské půdy nepropustnými povrchy nulová.

 

ON - line výpočet bilance organické hmoty v půdě

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) nabízí zemědělcům možnost on-line výpočtu bilance organické hmoty na půdním bloku. Tato „bilanční kalkulačka“ je dostupná na stránkách www.organickahmota.cz

Výpočet je odvozen ze slovenského modelu, který vychází z metodiky zpracované ve Výzkumném ústavu pôdoznalectva a ochrany pôdy v Bratislavě. Uživatel po zadání údajů o plodinách, použitých organických hnojivech a jejich dávkách, pěstovaných meziplodinách apod. zjistí bilanci uhlíku na daném pozemku. Výsledek bilance napovídá, zda je současné či plánované hospodaření dlouhodobě udržitelné, nebo zda z půdy nadměrně vyčerpává zásoby organické hmoty.

 

Význam půdní organické hmoty pro půdní úrodnost a obecně pro kvalitu půdy je dlouhodobě známý. Půdní organická hmota příznivě ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy, je základním faktorem půdní úrodnosti a v převážné míře je podmínkou existence bohaté půdní bioty. Půdy dobře zásobené organickou hmotou mají vyšší schopnost vyrovnávat výkyvy počasí i dalších faktorů a lépe odolávají suchu a přívalovým srážkám.

Dehumifikace půdy (pokles obsahu organické hmoty) bývá způsobena intenzivní kultivací půdy bez dodávání organických hnojiv, vodní i větrnou erozí apod. Důsledky dehumifikace půdy jsou například snížení biologické aktivity půd, zhoršování půdní struktury a fyzikálních charakteristik celkově, utužení půdy, pokles pufrační schopnosti půdy a snížení její odolnosti k acidifikaci a alkalizaci, zvýšení náchylnosti k erozi. Nezanedbatelným důsledkem je rovněž pokles produkční schopnosti půdy, který vede ke snížení výnosů zemědělských plodin.

Vzhledem k výraznému poklesu stavů dobytka v ČR v minulosti je nedostatečné organické hnojení problémem téměř u všech našich orných půd. Jedním z nástrojů, jak čelit dehumifikaci půdy, je bilancování vnosů a ztrát organické hmoty na daném pozemku. Vnos humusu vyjadřuje především množství dodané organické hmoty z posklizňových zbytků (a kořenů) nebo organických hnojiv. Ztráta humusu je uvažovaná jako biologická či mechanická ztráta. Biologickou ztrátou se rozumí mineralizační procesy a organické hmoty využité pro růst rostlin, mechanickou ztrátou je myšlen odnos půdních částic včetně organické hmoty erozí.

Pro bilancování organické hmoty se ve světě využívá několik modelů (např. německý model organizace VDLUFA, anglický model RothC či francouzský model SIMEOS-AMG).

 

Koordinace územních plánů a pozemkových úprav

Cílem této aktualizované metodiky je především seznámit odbornou i laickou veřejnost s nezbytností úzké koordinace a vzájemné návaznosti dvou důležitých plánovacích dokumentací řešících venkovský prostor (krajinu), tedy územních plánů a pozemkových úprav. Současná praxe totiž ukazuje na častá nedorozumění, která mají za následek nejen časové prodlení v realizaci záměrů v rámci obou procesů a snížení efektivnosti vložených prostředků. Metodika na základě několikaletých zkušeností stručně a jednoduše popisuje, kde se obě plánovací dokumentace setkávají, které jsou oblasti jejich společných zájmů, kde se mohou doplňovat. Cílem metodiky je tak stanovit styčné body možné spolupráce obou dokumentací a deklarace potřeby řešit venkovský prostor komplexně a společně.
 

Plný text je dostupný v našem knihovním katalogu.

 

Citace:

KONEČNÁ, Jana, Jana PODHRÁZSKÁ, Michal POCHOP, Jiří HLADÍK, Igor KYSELKA, Milada CHROBOCZKOVÁ, Alena NAVRÁTILOVÁ a Jaroslav TUŠER. Koordinace územních plánů a pozemkových úprav: Metodický návod. 2.aktualizované vydání. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy,v.v.i., 2015, 36s. ISBN 978-80-87361-43-6.

Rok 2015 je rokem půd

2015 Mezinárodní rok půdCílem Mezinárodního roku půdy a Mezinárodního dne půdy je zvýšit povědomí veřejnosti a odpovědných orgánů o důležitosti ochrany půdy, jejího udržitelného obhospodařování, jako základu potravinového systému, její důležitosti pro produkci paliv a ochranu základních funkcí ekosystému, na kterém závisí biodiverzita. V současné době probíhá globální degradace půd, která ohrožuje jejich udržitelné obhospodařování.

Informační listy č. 39

Úvodní obrázek

V posledním čísle Informačních listů najdete ohlédnutí za důležitými akcemi roku 2013 a 2014. Jsou to například Pedologické dny, které proběhly v prostředí Českomoravské vysočiny, konference SUITMA 7, konaná v polské Toruni s navazující odbornou exkurzí na území ČR a zejména pak 20. světový kongres pedologických věd, jehož čtyřletá perioda připadla právě na rok 2014. Prostor je věnován i oslavám 60. výročí od založení našeho výzkumného ústavu.

Informační listy vychází pro vnitřní potřebu členů Odboru vodního hospodářství a Odboru pedologie ČAZV, Českého výboru mezinárodní komise pro závlahy a odvodnění a České pedologické společnosti.

VÚMOP v.v.i. pomáhá řešit erozi půdy v Etiopii

VÚMOP v.v.i. v EtiopiiV roce 2014 se naše pracovnice zapojily do řešení projektu Zajištění udržitelných zdrojů obživy v Kedida Gamela v Etiopii, který je realizován Charitou ČR ve spolupráci s Charitami z Velké Británie (CAFOD), Skotska (SCIAF), Irska (Trocaire) a Etiopskou katolickou církví.

Projekt probíhá v Regionu jižních národů, národností a lidu (SNNPR), jihozápadně od hlavního města Addis Ababy, konkrétně v kebelích (obcích) Taza Agara, Taza Garba a Keretchicho. Tato oblast patří v Etiopii mezi nejchudší. Vyznačuje se suchým podnebím, extenzivním zemědělstvím a rychle se rozšiřující erozí, při které dochází k značnému odnosu půdy, vzniku hlubokých strží a tím ke zmenšení plochy vhodné k zemědělství, na kterém jsou místní lidé závislí.

Výzkumná činnost ústavu zde byla zaměřena na objasnění příčin degradace půdy způsobenou převážně vodní erozí. Vybrané postižené lokality byly podrobeny důkladnému terénnímu výzkumu, při kterém byl zmapován současný stav lokalit, došlo k vyměření profilů svahů a strží, v rámci pedologického průzkumu byly odebrány porušené i neporušené vzorky půdy pro laboratorní analýzy, z půdních sond byly popsány vlastnosti půdy a následně proběhlo určení půdních typů.

Cílem studie je nastavit udržitelný způsob využívání půdy tak, aby se zabránilo jejímu dalšímu odnosu. Výsledkem budou doporučení rehabilitačních opatření na ochranu půdy a revitalizaci poškozených lokalit technického charakteru (gabiony, hrázky, terasy a další) a organizační opatření (volba vhodné vegetace – plodin, stromů, řešení systému přístupových cest, atd.). Součástí projektu je i návrh závlahových systémů.

Projekt směřuje ke kontinuální spolupráci s místními komunitami vedoucí k jejich postupné nezávislosti a samostatnosti v oblasti zabezpečení své vlastní potravinové soběstačnosti.

Meziroční porovnání průměrných základních cen půdy v ČR

VÚMOP, v.v.i. zajišťuje na základě sazeb základních cen BPEJ v oceňovacích předpisech Ministerstva financí a podkladů zpracovaných v numerické databázi BPEJ VÚMOP, v.v.i. zpracování podkladů pro stanovení průměrných cen zemědělské půdy v katastrálním území.

Stanovené průměrné ceny odráží výsledek aktualizace bonitačního mapování zemědělských pozemků a výsledky aktualizace vstupů evidovaných katastrálních území České republiky v souvislosti se změnami výměry zemědělské půdy.

Meziroční porovnání průměrných základních cen pro aktualizovaná katastrální území je vhodným měřítkem, jak posoudit míru změny kvality půdy v daném katastrálním území.

Text zprávy v PDF

Stránky