Aktuality

Významné ocenění pro náš ústav

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy společně s partnery Výzkumným ústavem rostlinné výroby, Výzkumným ústavem bramborářským a firmou P&L řešili od roku 2012 grantový projekt TAČR TA02021392 „Nové postupy v pěstebních technologiích okopanin šetrné k životnímu prostředí“. Hlavním cílem projektu bylo navrhnout vhodné půdoochranné technologie pro pěstování brambor a cukrové řepy založené na vývoji nových pracovních orgánů pro zpracování půdy a aplikaci hnojiv.

 

 

V letošním roce byl tento projekt úspěšně ukončen, o čemž svědčí i získaná cena ZLATÝ KLAS na mezinárodní výstavě ZEMĚ ŽIVITELKA. 

Řešitelský kolektiv zde představil v projektu vyvinuté Půdoochranné pakety k sazečům brambor s protierozní úpravou hrůbků a brázd. Půdoochranné pakety, aktuálně řeší technologii pro půdoochranné pěstování brambor s odkameněním na mírně svažitých pozemcích dle závazných standardů správné zemědělské praxe (DZES 5). Pakety vytváří nový tvar a velikost hrůbků, který v kombinaci s vymělčením a zúžením nekolejové brázdy, důlkováním a hrázkováním, významně zlepšuje zadržení srážkových vod, zpomaluje povrchový odtok a omezuje riziko vodní eroze. To vše přispívá k stabilizaci vláhových podmínek, k vyššímu využití živin a stabilizaci výnosů hlíz zejména v sušších letech. Zařízení je chráněno 9 průmyslovými a jedním užitným vzorem.

Samotné ocenění je pro řešitelský kolektiv velkou poctou. Zároveň jsme však rádi, že naše půdoochranné technologie neoslovily pouze odbornou komisi, ale i samotné zemědělce, pro které jsme je navrhovali.

 

 

Náš ústav uspořádal semináře k problematice ochrany vod, preciznímu zemědělství a ekosystémovým službám

Kořenové čistírny odpadních vod/kvalita vod drobných vodních toků v zemědělské krajině V posledních měsících uspořádal VÚMOP, v.v.i. čtyři semináře s mezinárodní účastí. Sérii seminářů zahájil květnový polní den konaný na výzkumných plochách VÚMOP, v.v.i. v povodí VN Švihov na Želivce a na kořenové čistírně v obci Popelištná. Tento polní den proběhl v rámci řešení projektu Aquarius (Norway grants).

 


 

V červnu jsme se na semináři v rámci projektu FATIMA (Horizon 2020) za účasti kolegů ze Španělska, Rakouska a Nizozemí zabývali možnostmi precizního zemědělství pro stabilní výnosy plodin a ve vazbě na ochranu vod. Seminář se uskutečnil v obci Dehtáře a na přilehlé experimentální ploše ZD Kojčice. 

  

 

Projektu LaPlaNt patřily semináře dva, oba s účastí kolegů z norského institutu NIBIO. První se konal koncem května v Jihlavě a byl zaměřen na diskutování a hodnocení postojů úředníků, zemědělců a studentů k vazbám zemědělského hospodaření a možnostem ochrany prostředí. Druhý seminář, závěrečný, proběhl koncem srpna v Praze a přinesl souhrn poznatků a doporučení, dosažených během řešení projektu. 

     

 

Podrobné informace naleznete na jednotlivých stránkách projektů:

aquariuswww.ng-aquarius.org/
www.laplant.org/
Fatimafatima-h2020.eu/

 

 

 

Do práce na kole

V květnu se náš ústav již čtvrtým rokem zapojí do soutěže "Do práce na kole". Doufáme, že se nám i letos podaří posunout hranice naší výkonnosti kousek dále.

V loňském roce se zapojilo 30 pracovníků a společně se nám podařilo našlapat 9 587 km a dosáhnout v průměru 56,15 % pravidelnosti! V roce 2014 to bylo 20 pracovníků, našlapali jsme společně 4 751 km a dosáhli průměrné pravidelnosti jízd 47,5 %. V roce 2013 soutěžilo 11 pracovníků a najeli jsme 2 547 km při 32% pravidelnosti jízd.

A pro zajímavost – v loňském roce náš nejúspěšnější borec našlapal za měsíc 917,8 km!

 

Autentický rozhovor s kolegou z brněnského pracoviště najdete zde 

Více informací o projektu na www.dopracenakole.net

Zemědělská krajina by mohla zadržet o 40 procent více vody

Ačkoli celková retenční kapacita zemědělských půd v ČR (schopnost zadržovat vodu) činí 8 400 000 000 m3 vody, ve skutečnosti udrží tato půda jen 5 040 000 000 m3. Snížená schopnost krajiny zadržovat vodu je dána především špatným hospodařením, poškozením půdy vodní a větrnou erozí, nadměrným utužením půdy a ztrátou biologické aktivity půd. Pokud by se ale do půdy vrátila organická hmota a hospodařící zemědělci by využívali doporučované půdoochranné technologie, mohla by se současná situace poměrně rychle změnit.

Podle našich propočtů by se jen v průběhu jednoho roku zvýšila schopnost zemědělské půdy v ČR zadržovat vodu o více než miliardu mvody, konkrétně na 6 500 000 000 m3. Do tří let by pak dále vzrostla o 300 milionů ma do deseti let by byla zemědělská půdy v ČR schopna zadržet přes sedm miliard mvody, tedy 7 100 000 000 m3.

 

Foto © Martin Mistr 

 

Pokud je půda v dobrém stavu, může účinně regulovat odtok vody z krajiny a tlumit jak rizika dopadů povodní, tak rizika nadměrného sucha. Jeden hektar hluboké černozemě může zadržet až 3 500 mvody. Půdy, i když nejde zdaleka vždy o černozemě, přitom v ČR nestále ubývá. Podle statistik našeho ústavu ubylo u nás od roku 1937 celkem 800 000 hektarů zemědělské půdy, v posledních letech ubývá až 15 hektarů půdy denně. Bohužel jde často o půdy kvalitní, v blízkosti měst a v nivách řek, která ovšem následně není využita k zemědělskému hospodaření, ale ke stavebním účelům. Schopnost zadržet vodu je v případě pokrytí původně zemědělské půdy nepropustnými povrchy nulová.

 

ON - line výpočet bilance organické hmoty v půdě

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) nabízí zemědělcům možnost on-line výpočtu bilance organické hmoty na půdním bloku. Tato „bilanční kalkulačka“ je dostupná na stránkách www.organickahmota.cz

Výpočet je odvozen ze slovenského modelu, který vychází z metodiky zpracované ve Výzkumném ústavu pôdoznalectva a ochrany pôdy v Bratislavě. Uživatel po zadání údajů o plodinách, použitých organických hnojivech a jejich dávkách, pěstovaných meziplodinách apod. zjistí bilanci uhlíku na daném pozemku. Výsledek bilance napovídá, zda je současné či plánované hospodaření dlouhodobě udržitelné, nebo zda z půdy nadměrně vyčerpává zásoby organické hmoty.

 

Význam půdní organické hmoty pro půdní úrodnost a obecně pro kvalitu půdy je dlouhodobě známý. Půdní organická hmota příznivě ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy, je základním faktorem půdní úrodnosti a v převážné míře je podmínkou existence bohaté půdní bioty. Půdy dobře zásobené organickou hmotou mají vyšší schopnost vyrovnávat výkyvy počasí i dalších faktorů a lépe odolávají suchu a přívalovým srážkám.

Dehumifikace půdy (pokles obsahu organické hmoty) bývá způsobena intenzivní kultivací půdy bez dodávání organických hnojiv, vodní i větrnou erozí apod. Důsledky dehumifikace půdy jsou například snížení biologické aktivity půd, zhoršování půdní struktury a fyzikálních charakteristik celkově, utužení půdy, pokles pufrační schopnosti půdy a snížení její odolnosti k acidifikaci a alkalizaci, zvýšení náchylnosti k erozi. Nezanedbatelným důsledkem je rovněž pokles produkční schopnosti půdy, který vede ke snížení výnosů zemědělských plodin.

Vzhledem k výraznému poklesu stavů dobytka v ČR v minulosti je nedostatečné organické hnojení problémem téměř u všech našich orných půd. Jedním z nástrojů, jak čelit dehumifikaci půdy, je bilancování vnosů a ztrát organické hmoty na daném pozemku. Vnos humusu vyjadřuje především množství dodané organické hmoty z posklizňových zbytků (a kořenů) nebo organických hnojiv. Ztráta humusu je uvažovaná jako biologická či mechanická ztráta. Biologickou ztrátou se rozumí mineralizační procesy a organické hmoty využité pro růst rostlin, mechanickou ztrátou je myšlen odnos půdních částic včetně organické hmoty erozí.

Pro bilancování organické hmoty se ve světě využívá několik modelů (např. německý model organizace VDLUFA, anglický model RothC či francouzský model SIMEOS-AMG).

 

Koordinace územních plánů a pozemkových úprav

Cílem této aktualizované metodiky je především seznámit odbornou i laickou veřejnost s nezbytností úzké koordinace a vzájemné návaznosti dvou důležitých plánovacích dokumentací řešících venkovský prostor (krajinu), tedy územních plánů a pozemkových úprav. Současná praxe totiž ukazuje na častá nedorozumění, která mají za následek nejen časové prodlení v realizaci záměrů v rámci obou procesů a snížení efektivnosti vložených prostředků. Metodika na základě několikaletých zkušeností stručně a jednoduše popisuje, kde se obě plánovací dokumentace setkávají, které jsou oblasti jejich společných zájmů, kde se mohou doplňovat. Cílem metodiky je tak stanovit styčné body možné spolupráce obou dokumentací a deklarace potřeby řešit venkovský prostor komplexně a společně.
 

Plný text je dostupný v našem knihovním katalogu.

 

Citace:

KONEČNÁ, Jana, Jana PODHRÁZSKÁ, Michal POCHOP, Jiří HLADÍK, Igor KYSELKA, Milada CHROBOCZKOVÁ, Alena NAVRÁTILOVÁ a Jaroslav TUŠER. Koordinace územních plánů a pozemkových úprav: Metodický návod. 2.aktualizované vydání. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy,v.v.i., 2015, 36s. ISBN 978-80-87361-43-6.

Rok 2015 je rokem půd

2015 Mezinárodní rok půdCílem Mezinárodního roku půdy a Mezinárodního dne půdy je zvýšit povědomí veřejnosti a odpovědných orgánů o důležitosti ochrany půdy, jejího udržitelného obhospodařování, jako základu potravinového systému, její důležitosti pro produkci paliv a ochranu základních funkcí ekosystému, na kterém závisí biodiverzita. V současné době probíhá globální degradace půd, která ohrožuje jejich udržitelné obhospodařování.

Stránky